Omán nemusí batůžkářům úplně vyhovovat. Jsou totiž nuceni přijmout jistou úroveň luxusu. Několik tipů pro cestování, třeba pro jízdu pouští najdete v rozhovoru s Vláďou Váchalem.
Read ENGLISH VERSION
VIDEO: Omán Offroad (1/2)
VIDEO: Omán Offroad (2/2): Ztracen v poušti
Baví vás rozhovory s Vláďou Váchalem? Přečtěte si také článek o Černobylu nebo objevujte starší videa o Íranu na youtube.
Omán: pohádky tisíce a jedné noci
Oblíbenost Ománu vzrůstá? Setkávám se s lidmi, kteří si Omán představují jen jako písek a poušť „tak trochu jiný Egypt“. Jaká je realita?
Tak s Egyptem bych Omán opravdu nesrovnával, to ani v nejmenším. Je to destinace, kde můžeš zažít skutečný orient. A mohu i říci, že v dostatečné míře ‚luxusu‘ a rozhodně bezpečně. Lidé na ulici potkáváš v místním, tradičním oblečení, takže nádech orientu je tu na každém kroku.
Je tu také zajímavý průnik s indickou kulturou. Celá země je opravdu, v nadsázce řečeno, „nakažená“ Indií. Indové tu dělají práce co by Ománci nedělali. Proto třeba najít Ománskou restauraci je opravdu oříšek. Takže třeba z pohledu gastronomie máš spíš pocit, že jsi v Indii, nebo i Pakistánu. A tak tradiční jídlo jsem měl skutečně jen v hlavním městě.
Hned v úvodu jsi zmínil, že se jedná o velmi bezpečnou zemi, můžeš to trochu rozvinout?
Je to jedna z nejbezpečnějších arabských zemí. Pravděpodobně je to tím, že Omán je sultanát. Asi tomu částečně pomáhá i geografická poloha. Na konci Arabského poloostrova, Emiráty odděluje ‚nekonečná‘ poušť. Jiná část ‚horké‘ hranice s Jemenem, je skutečně hlídaná. A do této oblasti hranice ani nevidím důvod proč tam jezdit. Moje rada je:
„Když hodnotíte bezpečnost Ománu, hodnoťte skutečně Omán, nikoli jen bezpečnostní riziko u hranic s Jemenem. Dost možná byste se ochudili o krásu luxusního orientu.“
Jak jsi po Ománu cestoval?
Omán je unikátní země tím, že se tam komfortně cestovat dá asi pouze autem. Mají perfektní dálnice a sinice ve městě i mimo město. Cestování funguje na bázi vlastních aut, půjčených aut nebo taxíků. Autobusů je tu velmi málo a jestli mi nic neuniklo tak vlaky asi žádné. Letecká doprava je hlavně mezi Maskatem a Salala (jeden z největších přístavů na Arabském poloostrově). Takže jediný rozumný způsob jak v klidu cestovat a vidět co nejvíc je půjčit si auto.
Liší se výrazně cena vypujčení od Evropského trhu?
Záleží na tom jaké auto si půjčuješ. Já pro Omán rozhodně doporučuji 4×4. Kdo nejede po Ománu offroad, tak si troufnu říci, ztrácí půlku zážitků. Za deset dní výpůjčky jsme platili asi 30000 CZK. Takže, je to o trochu více než co jsme zvyklí z Evropy, ale rozhodně se ta investice vyplatí. A to nepočítám fakt, že většinou si auto půjčují 2-4 lidé. Opět přidám radu: „Radary v Ománu na dálnici měří skutečně přesně! Každé dva kilometry je kamera. Auta nemají tempomaty a při tak luxusní cestě na které je bohužel max 110, ti noha snadno ujede :)“.
A jezdil jsi vzorně nebo Ti také ‚ujela noha‘?
No také mi ujela noha. (smích) Výběr „pokuty“ probíhá při vrácení vozu, kdy se dozvíš kolikrát a za kolik jsi překročil rychlost.
Když nahlédnu na Numbeo, tak se Omán nejeví úplně low-costově. Jaká je realita?
Ano, Omán o něco dražší. Z mého pohledu opravdu ‚divnou‘ měnu. Jeden Rial je 64kč. Něco je dražší a něco skutečně drahé. Není to úplně ideální destinace pro batůžkáře. Když jedeš stopem, vidíš spíš města a méně přírody a ta právě stojí za vidění. Rozhodně stopem je cesta časově náročnější. Trochu mne příjemě překvapilo bydlení. Bydlení je poměrně levná záležitost. Přes booking.com nalezneš dobré a levné ubytování. A když náhodou ne tak se v místních hotelech dá usmlouvat velmi gentlemanská cena – 30USD pro tři osoby na noc (to se povedlo v jednom zapadlejším městečku.). Pokud nemáte ubytování zarezervované, rozhodně se nebojte smlouvat i v hotelech.
Lehce jsme nastínili kulturu, pojďme na to, co Omán nabízí?
Vyjímečností Ománu je příroda a způsob, kterým ji poznáváš. Půjčíš si 4×4 a jedeš do hor. Hory jsou místy vyprahlé a místy neskutečně zelené díky oázám. V období dešťů je krajina opět jiná. To se třeba brodíš se přes vodu, tedy když vidíš červené tyče, které značí průjezdnost!
Omán má spoustu krásných Vádý – míst, pravidelně zaplavovaných vodou. Takže jsou tam často koupatelná jezírka obehnaná palmami. Představ si, že projedeš klikaté pouštní skály zaparkuješ a jdeš kilometr nebo dva za koupačkou v jezírku s dechberoucí přírodou. Pro motivaci návštěvy zdůrazňuji „jsou to skutečně vysněné oázy z pohádek“. Nejznámější, tím pádem trochu turistický, je Vádý Ash Shab, kde jdeš přes kaskády vodopádů.
V souvislosti s volným vstupem mne napadá, jeslti se někdo o tato místa stará?
Asi ano. Jen možná ne v měřítkách evropského vnímání. Nebudu hodnotit jestli je to dobře nebo špatně, ale mrzelo mě, že se tu začíná projevovat nešvar turizmu v podobě odpadků v přírodě. A je to opravdu škoda. Na spoustě míst chyběly odpadkové koše – asi největší chyba Ománu co vnímám. Čím víc zemí navštěvuji, tím víc si uvědomuji, že úklid v turisticky exponovanych místech Omán zatím nezvládá.
Když chci objevovat Omán po vlastní ose, stačí mi průvodce (kniha) a auto?
Nejlepší průvodce po Ománu vůbec je publikace Omán Offroad. Je možné ji koupit na letištích, knihkupectvích. Je tu přibližně 40 cest autem či pěšky, včetně GPS lokací, k zajímavým trasám, výhledům, jezírkům. Jsou v něm mapy s detailními popisy zúžených míst kde je potřeba troubit, stejně jako ostré zatáčky. Podle toho jsem si naplánoval i hlavní výlet – 140km pouští ke staré benzínové stanici. Pokud se cestovatel nechce vydávat až na zmíněnou pouštní benzínku, tak po cca 20km jsou v poušti kemp, poměrně dobře vybavený, kde se dá třeba jen přespat.
7 tipů jak připravit auto na cestu pouští
- Měj sebou lano, pro vytažení druhým autem.
- Voz lopatku, pro vyhrabání auta.
- Přibal i nůžky nebo cokoli čím se dá ustřihnout křoví které lze dát pod kolo.
- Voz rezervní palivo.
- Nalož i stan pro případné přespání v poušti.
- Voda, základ života. Nalož zásoby vody a jídla cca 3dny, většinu času jsi v klimatizovaném autě, takže spotřeba vody je podobná tvé běžné spotřebě. Nezapomeň, že spotřeba je nejen pití, ale třeba i voda na omytí rukou atp.
- Upusť gumy – a to poměrně hodně, když zmáčkneš prstem tak je lze lehce promáčknout
Co se týká samotné cesty v poušti. Nepředstavuj si to tak, že jedeš permanetně mezi dunami. Část cesty kopíruješ již vyjeté koleje, takovou ‚desert highway‘. Některé úseky jsou zaváté, jindy se vyjeté koleje rozdvojují, aby se po chvili spojily nebo slepé skončily uprostřed ničeho.
Na navigaci se také nemůžeš úplně spolehnout. GPS poměrně často vypadává (nebo alespoň t je moje zkušenost). Je nutné kombinovat všechny dostupné prostředky, Koleje, navigaci, a když není tak kompas.
Jak často jsi potkával v poušti auta? Jestli vůbec?
Za celou dobu jsme potkali 4 auta. Jednou nám to opravdu pomohlo, protože jsme byli zrovna zapadlí a snažili se dostat zpět na cestu. A pán co vezl balíky slámy nám pomohl. Ukázal nám figl, „zařadit jedničku, dupnout na plyn“ a auto vyskočilo z dolíku. Tuto radu jsme zužitkovali ještě několikrát.
Provoz tu není velký ale tu a tam auto potkáš. Podél vyjetých kolejí totiž tu a tam narazíš na podivná stavení z plechu, dřeva a igelitu. Občas v nich žije i celá rodina. Přišlo mi zajímavé, že tam mají klimatizaci a dokonce i televizi. Okolo mají kozy, které mimochodem nevím kde pasou (asi proto ten pán vezl slámu)… No, moc jsem to nechápal, ale místňáci tam žijí tam a tváří se spokojeně.
Mgr. et Mgr. Vladimír Váchal, cestovatel. Jeho vášní je mimo jiné Perština a Írán. Tlumočí z/do Perštiny a vede vlastní expedice do Íránu.
Leave a Reply