Černobyl, elektrárna, co se vepsala do dějin havárií, která změnila ráz krajiny i životy obyvatel. Po několika desítkách let se tato smutná událost mění v turistickou atrakci. Pohled okem turisty nám přiblíží náš externí spolupracovník Vláďa Váchal.

Chernobyl, powerplant known by it’s environment and life changing disaster. After few decades is this disaster changed to tourist attraction. Take an approach from a tourist point of view by our external coworker and a Pilsen traveller, Vláďa Váchal.

---

Černobyl jako turistická atrakce

Když se rozhodnu, že chci navštívit Černobyl, jeden ze smutných milníků atomového věku, jak nejlépe postupovat?

Nejjednodušší a asi bych to i doporučil, skrze cestovní agenturu. „Černobyl Welcome“ pořádá jak vypsané termíny, tak individuální zájezdy. Já šel cestou individuální skupiny pro 8 osob. Nejlepší doprava ve smyslu čas cena je na Ukrajinu přiletět.

Pominu-li cenu letenky, kolik stojí a jak probíhá návštěva zasažené oblasti.

Platili jsme 390€. Těch 90€ je příplatek za okruh elektrárnou. Povolení bylo vyřízeno ze strany agentury, já už nemusel řešit nic. Celý výlet, je dvoudenní. Průvodce nás vyzvedl v Kyjevě, strávil s námi cely den. A potom jsme jeli do Slavutyče, což je městečko vybudované až po výbuchu. Zde žijí lidé, kteří pracují na elektrárně, ať už se jedná o ukončování provozu nebo těsnící práce.

Navštívit Černobyl – přesněji Pripjať – můžeš i sám. Stačí si vyřídit povolení. Jenomže, když nemáš průvodce, nejsi doprovázen a správně bys neměl ani vystupovat z auta. Myslím, že mít průvodce je výhoda. Dokáže tě nasměrovat do míst, která bys třeba nenašel, i se dozvíš zajímavosti. Přestože je obecně popisováno, že krátkodobý pobyt v lokalitě ti neublíží, tak s průvodcem se do případně nebezpečné oblasti ani nedostaneš.

Řešil někdo z pořadatelů zdravotní stav před a po návštěvě Černobylu?

O zdravotní stav se nikdo nezajímal. Vlastně jediné co je zajímalo, tak naše velikost oblečení. A ne z důvodu ochranných oděvů, jak by tě asi hned mohlo napadnout, ale proto, aby nám mohli dát reklamní trička.

Měl jsi po dobu návštěvy dozimetr?

Dozimetr jsme dostali. Vlastně jsme dostali dva, na celou skupinu a tak jsme si je půjčovali. Nejsem odborník, ale pocitově jejich kvalita nebyla příliš valná. Zařízení asi ale fungovala.

Jak je to s návštěvou budov?

Do budovy jsme nahlédli, ale jen díky speciálnímu povolení konkrétního průvodce. Nebývá to pravidlem, proto to i místní policie dost hlídá, objíždí terén několikrát denně.

Všudypřítomná radioaktivita v oblasti okolo Černobylu mne přivádí na otázku oblečení a jeho dekontaminace.

Čekal jsem, kdy se zeptáš, také mě to zajímalo. Pravdou je, že oblečení stačí jen vyprat. Poté by mělo být dekontaminované – čisté. I přesto několikrát procházíš kontrolou, kde měří úroveň radiace. Trochu zastaralé zařízení, snad i fungovalo. Nebudu ale lhát, boty jsem si vzal staré prošoupané a ty jsem pak i vyhodil. Přeci jen šlapeš tam v kde čem, netřeba si to tahat domů. Od havárie už pár dekád uplynulo. Překvapilo mě, že spousta radiace zůstává na tkaninách. Když jsem třeba v nemocnici zaměřil dozimetr na oblečení, docela se plašil.

Kde nejblíže lidé žijí? Myslí jak daleko od „no-go-zóny“?

To přesně nevím. Ti lidé, kteří dostali tu největší dávku, už asi nežijí. Co bylo pro mě překvapením, že taxikář, se kterým jsem si chvíli povídal, byl asi pět kilometrů daleko v době výbuchu a do dnes dělá taxikáře v Kyjevě. Jinak okolo nějací lidé žijí. Prý je to v pohodě. Nevím, nedokážu objektivně vyhodnotit. Tím jak se Sovětský Svaz snažil situaci utajit, tak je tu stále spousta otazníků.

S jistotou ti ale řeknu, že zájezdy jsou tu běžné. Potkal jsem tu dalších sedm skupin. To byla chvíle, kdy jsem docenil, že máme individuální přístup. Viděli jsme víc, nestandardní okruh a časování tak, abychom nešli se skupinami a unikli davům.

Jaká byla příroda v přilehlém okolí elektrárny? Podle internetových zdrojů je zde živo a zeleno.

Příroda tu neskutečně bují. Prorůstá to betonem, je tu totální džungle. Nikdo to nekultivuje. Přes fakt, že je to opravdu smutné místo, se mi tu líbilo. Rozhodně milovníkům ‚urbexu‘ bych návštěvu doporučil. Celá Pripjať byla postavena jako ukázkové Sovětské město. Jsou tu kina, bazén. Je to sice rozkradené, zdemolované, ale stále dotváří pohled na tehdy moderní město. Při obchůzce je třeba dávat pozor, může tu a tam i něco spadnout. Kape na tebe voda, říkáš si „je dešťová? Radioaktivní?“ Co v tom žije za brebery? Zkrátka, je to velké temné bludiště co stojí za návštěvu. Je to odkaz minulosti.

Probíhají tu nějaké kontroly? Vývozu artefaktů a tak?

Vyvážet se nic nesmí. Ani mě nenapadá důvod, proč mít doma něco radioaktivního. Kontroly tu neprobíhaly, resp. minimální a spíš zdržovaly.

9. dubna 2015 začala elektrárna Černobyl s přechodem do vyřazování. Jaký je aktuální stav? Co ještě lze vidět?

Aktuální stav elektrárny Černobyl je takový, že se snaží bloky rozebírat, snižovat radiaci. V roce 2016 Norská firma vyhrála tendr na kryt snižující radiaci. Ten kryt tu skutečně je. Taky je tu centrum, kde se dozvíš vše o havárii, jak to probíhalo. Dozvíš se, jak probíhaly práce při zakrývání.

Když si zaplatíš těch zmíněných 90€ navíc, střetneš se s ‚realitou‘ přímo. Projdeš si velíny, místnosti, hlavní chodby. Abych byl přesný, ten velín má elektrárna Černobyl čtyři krát a stejný, uvidíš, jak vypadal velín zasažený výbuchem, to tlačítko, které mohlo zamezit katastrofě a které nikdo nezmáčkl.

Na závěr zamyšlení, co tě napadalo před a v průběhu výletu?

Neměl jsem očekávání ani domněnky. Černobyl, je dnes mimo jiné atrakce spojená s havárií. Myslím, že je to správně, že sem turisté mohou. Dává to lidem v okolí možnost přiživit se na turizmu.

Černobyl a s ním spojené pocity

Kdybych měl zpětně shrnout pocity tak, nerad bych někoho urazil, avšak vidím to takto. Černobyl to extrémní unikátní turistický zážitek, co hned tak někde neuvidíte. Průvodce se nesnaží o zamýšlení se nebo podsouvání vizí, podává holá fakta. Pokud se zvládneš oprostit od utrpení, které tam bezesporu proběhlo, tak toto místo skutečně stojí za návštěvu. Prostě něco špatného se povedlo obrátit v relativně turistické, ale dobré a prospěšné.

English version

What is the best way when I decide to visit one of a sad milestone of the nuclear epoch?

The easiest way what I can recommend is with a tour operator. The ‚Chernobyl Welcome‘ organises scheduled tours and also individual trips. I visited the area in a small individual group of eight people. The option to get there, considering time and price, is, in my opinion, a flight.

What was a price of the trip, of course without air ticket how does the itinerary like?

I paid 390€. The part of 90€ was an additional fee for power plant circle. All necessary permissions were managed by the tour operator, I didn’t deal with anything. It was a two-days trip. The guide picked us up in Kyjev and spet with us whole day. Then we went to Slavotyč, a small town built up after the accident happend. There live people currently working on the power plant. Employees on nuclear power plant termination process as well as people working and repairing cover sarcophagus.

You can go to Chernobyl or Pripjať area on your own, just need to get permission. But truly, when you are without a guide, you should not get off the car. So I wonder, the guide is a big advantage. The guide can get you into interesting places, that you cannot find, you get a lot of interesting hints. Although the area is considered as safe, the guide can avoid you not to get in potentially dangerous or risky area.

Did somebody take a care of your health before or after the visit?

Nobody was interested in. They just wanna know your size. Not because of protection overall as probably quickly came to your mind, but because of advertising t-shirts with a company logo.

Did you have dosimeter during your visit?

We got dosimeter. Actually, we got two devices for a group, so we share the devices.Despite the fact I am not an expert of this devices, my feeling and expectations of dosimeter quality were not high. But it somehow worked.

Is possible to get into the buildings?

It is not a rule and depends on guide’s permissions. We were lucky, cause guide was able to show us some building interiors. Generally, local police guards the area, do the check circles few times a day, so it is necessary to respect the rules.

Thinking of radiation one question comes to my mind. How about clothes and decontamination?

I expected this question, a lot of people are interested in this topic. The answer is very simple. The laundry process works as a decontamination. Then is clean. Nevertheless, you can expect some checkpoints with radiation check. Pretty old check devices but still working. To be honest with you, I took there old shoes that I throw away after the trip. You never know where and what you had walked in and there, of course, were a mess. It is a long time since the accident happened so I was surprised by radiation that still lasts in fabrics (clothes). When I point a dosimeter to clothes for example in a hospital, it showed high values.

How close to „no-go-zones“ are people living?

Truly I don’t know. People with the highest value of radiation passed away. Surprise for me was a taxi driver, who was 5km far from the accident at that time, he is still living and working in Kyjev. Some people live around, they think the area is safe. When thinking about, cannot get objectivity. The Soviet Union tried to keep it in secret so there are lots of unanswered questions. With certainty I can tell you, trips here are very common. I met seven other groups. That was a while when I thank myself that I chose individual guide. I saw more than bigger groups and timing was also better. And of course, we avoid staying where groups were.

How about nature around powerplant? According to many internet resources, the countryside is green and wild.

Nature here abnormally vegetate. Grows through the concrete, its pure jungle. Nobody takes care of it. Despite the fact that it was a sad place, I felt good there. I can recommend the visit, especially for ‚urbex‘ lovers.

Pripjať city was build up as a representative city of Soviet Union. There are cinemas, pools. Even though is the city rubbed and demolished there is still a spirit of a modern city. It is necessary to take a care during sightseeing. There is still a little of danger falling materials etc. When drops of a waterfall on you, you are thinking „is it radioactive? what kind of microorganism can live there? Or is it rainwater only?“ Simply it is a large dark labyrinth that worth to see. It is a heritage of the past.

To export something is prohibited. Are there checks?

Of course, export artefacts are strictly prohibited. On the other hand, who wants to bring home a piece of radioactive material. There are some checks, in my opinion not helps, only takes your time.

9th April 2015, had been started the process of inactivation. What is possible to see now and how is the situation?

Currently is in process of disassembling. And still working on lowering the radiation. In 2016, Norwegian company got the contract for a new cover. So you can see the sarcophagus and be informed of entombing works.

When you pay extra entrance, mentioned 90€, you can enjoy the power plant circuit. Walk inside of control rooms, main hall. To be honest with you, there are four identical control rooms. So you can see one that is completely identical, where the accident happened. To see the button, that can avoid the disaster, but nobody pushes it.

Finally, what did you think about before and during the trip?

I had no expectations. Today is the area tourist attraction connected with the accident. In my opinion, it is good that entrance is allowed. It gives people living around a chance to get money on tourism.

Feelings

Thinking backwards, with respect to everybody, I have the following opinion. It is strong and unique tourist experience, you cannot have anywhere, and cannot see anywhere. The guide does not tell you his ideas or visions. Gives you pure facts. If you can get rid of suffering, that there was there, no doubt, then this place worth to visit. Something very bad could turn into touristic, but good and beneficial.